ZMĚNIT JAZYK UNITED KINGDOM ITALIA CHILE FRANCE URUGUAY POLSKA ARGENTINA CESKA REPUBLIKA NEDERLAND DEUTSCHLAND ESPAÑOL UNITED STATES
ALL YOU NEED TO KNOW ABOUT THE GRASS

Jak klíčit semínka a předpěstovat sazeničky

09-04-2016

Pěstování ze semínek je pro řadu zahradníků nejjednodušším způsobem jak začít. Nabídka odrůd je mnohem širší nežli při nákupu sazeniček, a ještě k tomu máme větší jistotu, že v balíčku semínek se skutečně skrývá druh, jaký jsme chtěli. Další výhodou je možnost pěstovat poslední dobou tolik oblíbené automatické odrůdy. Abychom ze semínek dostali maximum, je důležité správně začít. A jak to udělat si povíme na v následujících odstavcích.

Klíčení

V přirozeném prostředí klíčí semínka rovnou v zemi. Optimální hloubka zasetí semínka je 0,5-1 centimetr. Pokud pěstujeme pár rostlin na záhonku nebo v květináči, měli bychom vždy sít semínka jedno po druhém a nechávat okolo každého z nich alespoň 1 metr prostoru. Zajistíme tak budoucí rostlině dostatek místa a dobrý přísun světla. Pro zvýšení pravděpodobnosti vyklíčení je dobré semínka před zasetím nechat 12-24 hodin namočená ve vodě. Setí semínek přímo do země je nejjednodušším způsobem jak začít, ovšem nese s sebou i určitá rizika. Při pěstování pod širým nebem totiž riskujeme, že až rostlinky vylezou nad zem, nemusí vydržet klimatické podmínky. Zima nám může rostlinky zahubit, prudký déšť je může vyplavit a nejsou nijak chráněné ani před různými škůdci, jako jsou slimáci, housenky a podobně. Pokud zasejeme příliš brzy, nemusí semínka vyklíčit vůbec. Naštěstí existuje způsob, jak tato rizika snížit - předpěstujeme si rostlinky pěkně v teple a pod střechou.
Při předpěstování rostlinek doma začínáme přirozeně zase klíčením. Jelikož semínka nemusí být zrovna levná, uděláme maximum pro to, aby jich vyklíčilo co nejvíce. Semínka opět namočíme na 12-24 hodin do čisté odstáté vody o pokojové teplotě. Poté máme dvě možnosti. Buďto necháme semínka vyklíčit na klíčící podložce, kterou může být vlhký klíčící papír, odličovací tampón nebo něco podobného. Vata není úplně vhodná, protože se do ní klíčky snadno zamotají a při sázení do pěstebního média se mohou poškodit. Nutno dodat, že semínka musejí klíčit ve tmě. Během několika dnů by měla být všechna semínka vyklíčená a připravená k zasazení do sadbovacích květináčů. Druhou možností je setí semínek rovnou do sadbovacích květináčů. Zde nehrozí poškození klíčků při manipulaci s naklíčenými semínky, takže je to vhodnější metoda pro začátečníky. Po umístění semínek, ať naklíčených nebo nenaklíčených, do květináčků, přikryjeme pěstební médium igelitem nebo mikrotenem. Ten zabrání vysychání pěstebního média a zlepší podmínky pro vyrašení rostlinek nad zem. V této fázi je důležitá vlhkost pěstebního média. Pokud by vyschlo, klíčky by zahynuly. V příliš mokrém médiu by zase uhnily. Z tohoto důvodu je dobré používat malé sadbovací květináče, ve kterých můžeme lépe kontrolovat klimatické podmínky. Semínka můžeme také nechat vyklíčit v sadbovacích rašelinových válečcích Jiffy, kde mají dostatečnou vláhu i živiny pro silný růst.
Sazeničky

Jakmile se nad zemí objeví první zelené lístky, víme jistě, že se klíčení podařilo. Rizikové období však ještě nekončí. Nejprve se nám objeví dva oblé děložní lístky. V této chvíli je nezbytné, aby měla rostlinka dostatek světla. Pokud ho totiž nebude mít, buse se za světlem vytahovat, a tvořit tak dlouhé tenké stonky. Pokud by k tomu došlo, je třeba rostlinky podepřít, aby se nezlomily. Je velký rozdíl, když jsou rostlinky přímo na okně, nebo na stolku vedle okna. Množství světla s rostoucí vzdáleností od okna velmi rychle klesá. Jakmile rostlinkám vyrostou první pravé listy, můžeme je opět přesadit. Pokud budeme pěstovat rostliny v květináčích, můžeme je už v tuto chvíli zasadit do těch, ve kterých budou až do sklizně. Máme-li v plánu pěstovat na záhonu, zvolíme takovou velikost, ze které se nám budou na záhon dobře přesazovat.
Sazeničky dále zavlažujeme tak, aby měly dostatek vláhy, ale také kyslíku. Při pěstování v zemině je nutné, aby tato vždy před dalším zalitím vyschla (nesmí ovšem seschnout a zmenšit svůj objem, to už je moc). Zajistíme tak dostatečný přísun kyslíku ke kořenům a zabráníme jejich uhnívání. Když jsou rostlinky dost silné na to, aby vydržely vítr, déšť a nižší teploty, které mohou ve venkovním prostředí přijít v podstatě kdykoliv, začneme je pomalu přesouvat ven. Rostliny si nejprve musejí zvyknout na přímý sluneční svit a vytvořit si ochrannou vrstvu na listech. Nejprve je vystavujeme přímému slunci dopoledne a v pozdějším odpoledni. Po 5-7 dnech je již můžeme nechat na slunci celý den. To znamená, že z květináčů na záhon přesazujeme rostliny až ve chvíli, kdy jsou na venkovní prostředí aklimatizovány. Kdybychom je přesadili ze stanoviště za oknem rovnou na záhon, mohlo by je slunce rychle spálit. Při přesazování do skleníku je riziko spálení mnohem nižší. Pokud ale máme skleník, můžeme celý proces předpěstování provádět rovnou tam.
Automatické odrůdy

Automatické odrůdy mají výrazně kratší životní cyklus, nežli odrůdy běžné. Při jejich pěstování je proto vhodné přesazovat co nejméně. Sazeničky ze sadbovacích květináčů proto sázíme nejraději rovnou na konečné stanoviště a dále nepřesazujeme. Jelikož se tyto odrůdy začínají pěstovat později, můžeme přeskočit fázi předpěstování a zasít semínka rovnou tam, kde bude rostlina celý život. V době setí automatických odrůd je už počasí obvykle pro tento postup příznivé.

Also of interest ...